Inteligence
Za paradoxem, e samotné IQ nestačí, stojí EQ
emoční inteligence. Osobnosti s vysokým IQ (ale mením EQ) mohou
toti zdánlivě paradoxně selhávat v ivotě i ve kole.
EQ je vak moné rozvíjet a vytvářet tak nové
předpoklady pro úspěch.
Přestoe je vykládána definice EQ odlině u
různých specialistů, tak se shodují v tom, e klíčové jsou
emoce. Emoční inteligence popsaná americkým psychologem
Golemanem v podstatě znamená cit pro vlastní emoce se schopností
jejich správného hodnocení a tak regulování vlastního chování a
chování k druhým lidem.
Emoční inteligenci tvoří pět
základních sloek schopností:
Sebeovládání zvládání a kontrola citů,
Sebeuvědomění znalost sebe,
svých emocí a regulace svého chování,
Motivace schopnost vyuít
emočního potenciálu pro dosahování cílů,
Sociální dovednosti
navazování a udrování společenských vztahů,
Empatie vnímání emocí
druhých a následná regulace chování k nim.
V současné době mezi nejúčinnějí nástroje rozvoje
sloek EQ zejména Sebeovládání, sebeuvědomování a
motivace slouí
hypnóza
respektive auto-hypnóza.
EQ zasahuje do vech oblastí osobnosti a patří k
ní např.
sebecit, sebejistota,
sebedůvěra,
sebekázeň,
regulace impulsů, odpovědnost za vlastní chování a pracovní
výkonnost,
ctiádostivost, iniciativa, vytrvalost,
dokázat se
poučit z vlastních chyb i úspěchů,
chápání citů a pocitů
ostatních, orientace v nich a pak podle toho rozhodovat a
jednat,
schopnost naslouchat a komunikovat, diplomacie ve
společenském styku, vívání se do nálad jiných, vhodné
zuitkovávání rozdílů mezi lidmi, vyjadřování pocitů, schopnost
urovnávání konfliktů, nalézání kompromisů, atd.
Osobnost s vyváeným poměrem IQ a EQ můe být
například dobrým manaerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a
zkuenostmi se navíc můe stát jetě lepím, kdy EQ přesáhne
IQ. Naopak ten, kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá
problémy v zaměstnání i ve společnosti.
Velkou výhodou i příleitostí pro osobní rozvoj
i kariéru, je skutečnost, e EQ - emoční inteligence se
dá na
rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji.