Co je a co není Superlearning?

Superlearning je metoda, která byla inspirovaná vědeckým výzkumem a Sugestopedií – metodou profesora Georgi Lozanova

Kniha „Superlearning“ (1979) novinářek Schroederové a Ostranderové odstartovala experimenty se zrychleným učením nejen cizích jazyků. Metoda proslavila Lozanova, hlavně však přinesla ohromnou popularitu oběma autorkám, které začaly o metodě přednášet. S tím se začaly vynořovat jako houby po dešti napodobovatelé, kteří však čerpali z neúplných a zavádějících dat.

Spolu s moderními objevy o lidském mozku – zejména specializaci levé/pravé mozkové polokoule a mozkových vlnách – začaly vznikat metody různých názvů odvolávajících se na výsledky metody profesora Lozanova. Přestože byly výsledky zřetelně lepší než při klasickém učení, jen výjimečně se dostavovaly v takové míře, jak o nich referovaly obě novinářky. 

Mnohé metody se zaměřovaly na prezentování izolovaných slovíček, případně slovních spojení v prý pro mozek správně nahraných rytmech dýchání a zadržování dechu. Novinářské interpretace obou autorek sice zpopularizovaly Lozanovův výzkum, ale zároveň z dlouhodobého hlediska poškodily skutečně efektivní metodu. Jejich příliš senzační text vyvolává dojem, že je možné naučit se mandarínskou čínštinu za pár dní jen poslechem ve spánku, nebo že specifická barokní hudba a jógové dýchání zrychlí učení i více než desetkrát.

Později se mnohé nabídky nahrávek snažily vylepšit svoji prodejnost tvrzeními o urychlení a motivování podprahovými – uchu neslyšitelnými, avšak prý do podvědomí vstupujících sugestivních vět – tzv. afirmací typu:

„Učím se rád. Učím se s chutí. Dokážu se snadno učit dlouho. Studium mne baví každý den více a více…“

Lidská touha mít něco za nic již několik desítek let umožňuje podnikavcům prodávat tzv. podprahové subliminální nahrávky, které ve skutečnosti mají jen Placebo efekt

Přestože to dokázaly opakované vědecké studie, tento mýtus přetrvává dodnes i po prozrazení samotného tvůrce mystifikace Vicaryho, který v roce 1962 přiznal, že si vše vymyslel. (Roku 1957 prohlásil tento americký specialista na reklamu, James Vicary, že umístil do filmu záběry s nápisy „pij Coca-colu“ a „jez popcorn“, čímž údajně způsobil zvýšení prodeje těchto výrobků. Pravdou je, že v kině bylo možné koupit jen Colu a popcorn a film obsahoval scény se záběry horkého počasí).

Senzace způsobená knihou obou novinářek včetně vydání Superlearning 2000 rovněž přispěla ke vzniku jazykových škol, které se snaží o napodobení. Bohužel jim však chybí skutečné odborné znalosti paměťových procesů v mozku, a tak jen opakují chyby mnoha dalších a narušují vynikající pověst metody.

Z hlediska moderních výzkumů je klíčovou podmínkou pro učení namotivování a dosažení pohody. Bez zaujetí a optimální podpory duševní pohody studujícího neexistuje dlouhodobé zapamatování. Což skutečný moderní Superlearning využívá, avšak odehrává se zcela jinak, než si čtenáři novinářské mystifikace představují. 

Účinek nestojí na mozkových alfa vlnách a pasivním poslechu, jak často slýchávám v dotazech, ale v harmonickém provázání desítek až stovek prvků. Vyvážený poměr přijímání, zpracování, utřídění a výdeje informací s konstruktivní zpětnou vazbou je to, co vytváří ohromně účinný celek.

Superlearning kontra školní učení

Superlearning využívá speciální texty charakteristické uspořádáním do přehledných sloupců obsahujících učený jazyk a hned vedle něj překlad. Tím je zajištěno, že studující nevyhledává překlady někde ve slovníčku a tedy neztrácí nejenom čas, ale zejména soustředění.

Superlearning není možné provádět s klasickou učebnicí gramatiky – jak se snaží některé školy provádět s tvrzeními, že používají mozkové stimulátory a že poslech normálních jazykových nahrávek vleže či v naklápěcích křeslech je Superlearning.

Superlearning neobsahuje stručné texty doplněné záplavou procvičování gramatiky. Naopak texty v Sugestopedii – metodě prof. Lozanova jsou dlouhé, což Superlearning převzal. 

Princip je tak zcela opačný než u klasické výuky a namísto od detailů k celku postupuje od celkového „obrazu“ k pilování detailů. Analogií je skládání puzzle, které není možné poskládat, pokud neznáte dopředu celý obraz – výsledek. Pokud vás zajímá, jak se učit pro mozek vhodným způsobem, odhaluji to v e-knize Superpaměť, kterou si můžete zdarma stáhnout.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů